DEVĚT LET KARLOVARSKÉHO KLUBU PROPAGANDA JE MALÝM ZÁZRAKEM
Devět let existence oslavil v srpnu karlovarský rockový klub Propaganda. Vzhledem k tomu, že průměrná životnost podobných zařízení se pohybuje okolo čtyř pěti let, řadí se Propaganda svými devíti lety k nejstarším klubům v České republice.
Hlídá si pořádek
Majitel klubu a dramaturg František Volf, který první tři roky provozoval klub společně s Jiřím Fuchsem , vzpomíná na počáteční euforii. "V době zrodu nám přála i radnice, která nám prostory přidělila navzdory tuhému odporu tehdejšího Podniku bytového hospodářství," vzpomíná. "Horší bylo, že drogoví dealeři zajásali a měli dojem, že klub otevřel proto, aby měli kde prodávat. Lidé sem chodili dělat všechno, co jinde v hospodě nelze. Po roce nadšení radnice opadlo," vybavuje si Volf, který se nikdy netajil tím, že nechce provozovat klasický rockový klub, ale spíše víceúčelové zařízení na bázi Rock - café. Po první vlně nadšení nastal boj o udržení. Přicházely stížnosti obyvatel okolních domů na hluk. "Nechal jsem tehdy změřit hladinu hluku při produkci a ukázalo se, že všechno je v normě," říká František Volf. "V roce 1996 obdržela karlovarská radnice další petici obyvatel. Zaplatil jsem soudního znalce na měření hluku, ale nikdo ze stěžujících ho nepustil do bytu, aby mohl měřit. Následovalo několik jednání včetně zasedání kulturní komise přímo v Propagandě, kde byli přítomni i stěžovatelé. Nakonec se ukázalo, že lidem nevadí tolik klub jako takový, ale ruch a hluk kolem," vzpomíná majitel klubu. "Od té doby je víceméně klid, ale pořád si to hlídám," říká Volf.
Rock i Virtual Trip
Programově Volf mít klub pestrý. První dva tři roky tu byla řada folkových koncertů, literární i divadelní večery, performance. Atmosféra komorních večerů ale nešla dohromady s nutností co nejživější konzumace u baru. Ten totiž vydělává jak na účinkující, tak na potřebné investice do zařízení, které v průběhu let doznalo zásadních změn. "Vývoj byl stejný jako ve všech klubech," zamýšlí se Volf nad programovou skladbou uplynulých let. "V letech 1994 - 1995 opadl zájem o klasické rockové koncerty a nastoupila mohutná vlna taneční hudby. První taneční party se v Propagandě odehrála v roce 1994 jako Virtual Trip," líčí Volf. V té době klub praskal ve švech. Do Propagandy jezdili i lidé z Německa. Během zhruba čtyř let však vlna opadla až téměř k nezájmu. Potřebné oživení přinesla až dramaturgická změna - do Propagandy jezdí dnes hrát DJs nejen z Prahy, ale z celé republiky. Navíc stoupl zájem o klasická koncertní vystoupení nejrůznějších žánrů. Za dobu existence klubu zde hrála víceméně celá špička českého rocku, undergroundové i folkové legendy - na jedné straně DG 307 a Umělá hmota, na straně druhé Dagmar Voňková či Vladimír Merta. Z cizinců vzpomíná Volf anglického kytaristu a zpěváka Nikkiho Suddena nebo neobyčejně úspěšné koncerty skupiny Tribal Drift. Nedávno v klubu hrál také americký trombonista Fred Wesley s českou formací Monkey Business.
Místní scéna stagnuje
"Dnešní koncepce Propagandy je postavená na tom, aby se lidé bavili. Rezignoval jsem na intelektuálské záležitosti," konstatuje Volf. "Chceme být na úrovni, ale především se snažíme o co největší záběr. Klub v malém městě asi nemůže být žánrově vyhraněný, není tu silná skupina lidí, kteří by pravidelně chodili třeba jen na funky nebo hip-hop." V současnosti jsou v Propagandě vždy ve středu hudební videoprojekce, ve čtvrtek bývají takzvaná barová ambientní mixování. Při nich hraje DJ naživo z malého pódia nad vstupními dveřmi do klubu. Pátky patří tanečním večerům. Soboty mohou využít ke své prezentaci kapely z regionu. Skupiny vystupují bez nároku na honorář a vstupné je zdarma. "Místní scéna ale poslední dobou docela stagnuje, a tak máme spíš problém sehnat kvalitní kapely," komentuje Volf. Za devět let existence klubu se jeho majitel dopracoval k návodu na přežití. "Na něco jsem rezignoval a smířil se se stavem věcí, třeba se všeobecně zažitou špatnou pověstí rockových klubů. Naučil jsem se ale ohlídat si pořádek," vypočítává Volf. "Program musím sestavovat pečlivě, musím myslet na to, abychom se uživili. Nemohu udělat jenom řadu koncertů drahých kapel. Znám případy klubů, které na to doplatily. Shrnu-li to, je receptem na přežití celková umírněnost," dodává Volf.
autor: Lev Havlíček
9. 9. 2000