rotes berlin

kultur kout

PŘED PROPAGANDOU SE STŘÍLELO

Otrnul jsem a už jsem bral za normální, že za každý blijanec nebo rozbitou flašku v okolí Jaltské ulice mohl klub Propaganda, jeho návštěvníci nebo přímo já sám, ačkoliv v okolí bylo a je dosud spousta barů a hospod a nejdrsnější verze přímo ve sklepě pod klubem – jugoslávský Tomi Bar, později to samé v bleděmodrém pod názvem Evropa. Nicméně veřejné mínění bylo na jiné straně než klub. A pak přišla událost, která tohle lokální vnímání „rockového“ klubu občany maloměsta krásně dokládala.

Jednou, asi v půl 9 večer si to Jaltskou ulicí šinula trojice mladých gymnazistů - studenti druhého ročníku, dva kluci a slečna. Právě přešli ulici od optiky a mířili ke klubu. Do klubu ale jít nechtěli, normálně by Jaltskou pokračovali dál, kdyby z Tomi Baru (ne z klubu!) zrovna nevyšli dva rusové (mluvili nahlas a rusky) v kožených bundách. Otočili se směrem od klubu a šli študákům naproti. Někde u řeznictví, tedy asi 50 metrů na druhou stranu od klubu, se na chodníku míjeli. V tom jeden z rusů z ničeho nic vytáhl z kapsy malou pistolku a jednoho klučinu střelil do ruky. Prý jen tak, všichni tři študáci z toho byli dost v šoku. Naštěstí to byl čistý průstřel, ale hodně krve, spolužačka postřeleného doběhla k nám do klubu, jestli můžeme zavolat sanitku a benga. Zavolal jsem. Saniťáci ovázali ruku, policajti chvíli hledali nábojnici v té části ulice než je klub. Přišli si i pro mě, když jsem je volal na tísňovou linku. Nevěděl jsem víc, než se sami dozvěděli od postřeleného studenta.

Za dva dny byl v karlovarským deníku titulní článek „Před klubem Propaganda byl postřelen sedmnáctiletý student!“

Tak děkuju pěkně.